Ve čtvrtek 11. 1. 2024 v přednáškovém sále Národního technického muzea proběhne odborné kolokvium, které se vrátí ke kontroverzím nedávné obnovy Clam-Gallasova paláce v Praze. Důležité otázky týkající se tohoto důležitého zásahu budou prodiskutovány specialisty, nominovanými Uměleckohistorickou společností, Klubem Za starou Prahu a Národním památkovým ústavem. Zasedání proběhne za podpory univerzitních kateder a dalších pracovišť, které zajišťují vzdělávání historiků umění, památkářů i restaurátorů, stejně jako Národního památkového ústavu a Národního technického muzea. Všichni zájemci jsou srdečně zváni k účasti. Pro ty, kteří nebudou moci být přítomni fyzicky, bude zajištěn i online přenos.
Pokračování textu Kolokvium k obnově Clam-Gallasova paláceArchiv rubriky: památky
Odpověď Kabinetu předsedy vlády na dopis předsedkyně UHS ve věci památkové péče
Dne 29. 8. 2023 předsedkyně UHS Anna Pravdová obdržela odpověď na dopis, adresovaný Petru Fialovi, předsedovi vlády ČR, ve věci výroků jeho poradce Štěpána Křečka ve věci památkové péče. Dovolujeme si Vás seznámit s jeho zněním.
Pokračování textu Odpověď Kabinetu předsedy vlády na dopis předsedkyně UHS ve věci památkové péčeDopis předsedkyně UHS předsedovi vlády ČR ve věci památkové péče
Předsedkyně UHS Anna Pravdová se 17. 8. 2023 obrátila dopisem na Petra Fialu, předsedu vlády ČR, ve věci nepřijatelných výroků ekonomického poradce Štěpána Křečka na účet památkové péče. S textem dopisu si Vás dovolujeme seznámit.
Pokračování textu Dopis předsedkyně UHS předsedovi vlády ČR ve věci památkové péče
Zahování paměti. Pomníky a památníky holokaustu v České republice
Dne 24. října 2023 se v Akademickém konferenčním centru (Husova 4a, Praha 1) uskuteční konference Zachování paměti. Pomníky a památníky holokaustu v České republice. Konferenci pořádá ústav dějin umění AV ČR ve spolupráci Národním památkovým ústavem.
Pokračování textu Zahování paměti. Pomníky a památníky holokaustu v České republice
Znehodnocení Clam-Gallasova paláce
Martin Krummholz
(Historik umění – Univerzita Palackého v Olomouci)
Osudům Clam-Gallasova paláce a jeho dávných majitelů se jako historik umění věnuji více než 20 let. K pozdějšímu diplomnímu tématu mě přivedlo mé někdejší pracovní působení v Archivu hlavního města Prahy, který zde do roku 2017 sídlil. Tehdy jsem měl jedinečnou možnost celý palác poznat doslova od sklepů až po půdy.
Pokračování textu Znehodnocení Clam-Gallasova paláce
K obnově pláště Clam-Gallasova paláce
Petr Macek
(Historik umění a architektury – Ústav pro dějiny umění FF UK)
Kompletní obnova fasád Clam-Gallasova paláce vzbudila silnou a zejména různorodou reakci.[1] Zaujala nejen odborníky, ale i širokou veřejnost. Bezesporu se zde setkáváme se zásadní proměnou jedné z nejvýraznějších barokních staveb; nepřehlédnutelným dílem předního evropského architekta Johanna Bernarda Fischera von Erlach a sochaře Matyáše Bernarda Brauna. Objekt je pro své kvality významný nejen pro pražskou památkovou rezervaci, zařazenou do seznamu UNESCO, ale i pro celou Evropu. Bez přílišné nadsázky se jedná o jedno z nekvalitnějších uměleckých děl na území našeho státu vůbec. Proto musí být jakýkoli zásah sledován s nejvyššími nároky a důrazem kladeným na vše, od neustálého vnímání celku až po nejmenší detaily. Zde není rozhodně žádné místo pro jinak vítané pokusy, zkoušky a ověřování nových metod. Úcta a respekt před objektem vpravdě světového významu musí být určující.
Pokračování textu K obnově pláště Clam-Gallasova paláce