Příprava letošního 7. sjezdu historiček a historiků umění, který pořádá Uměleckohistorická společností v Ústí nad Labem ve dnech 23.–24. září 2021, je v plném proudu. Sjezd bude věnován problematice infrastruktur v umění a jeho dějinách. V těchto dnech se uzavírá CFP a organizátorky a organizátoři sjezdu začínají sestavovat program.
Pokračování textu 7. sjezd historiček a historiků umění na VltavěArchiv rubriky: Sjezdy historiků umění
Infrastruktury (dějin) umění | CFP
Uměleckohistorická společnost v českých zemích a Fakulta umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem pořádají 7. sjezd historiků a historiček umění s tématem Infrastruktury (dějin) umění a vyzývají k zasílání návrhů příspěvků. Sjezd je otevřen všem kolegům a kolegyním z oboru dějin umění a příbuzných disciplín.
Pokračování textu Infrastruktury (dějin) umění | CFP
Tvůrce jako předmět dějin umění (Sborník 6. sjezdu)
Nakladatelství Artefactum Ústavu dějin umění AV ČR ve spolupráci s Uměleckohistorickou společností vydalo sborník Tvůrce jako předmět dějin umění. Pozice autora po jeho „smrti“. Publikace je v pořadí 6. svazkem příspěvků z pravidelných sjezdů historiků a historiček umění, pořádaných pod záštitou Uměleckohistorické společnosti.
Pokračování textu Tvůrce jako předmět dějin umění (Sborník 6. sjezdu)
7. sjezd historiků umění
UHS vyzývá k podávání návrhů sekcí na 7. sjezd historiků umění:
Infrastruktury (dějin) umění
Konání sjezdu: září 2021
Jazyk: čeština, angličtina
Termín na podávání návrhů: do 30. 11. 2020
6. sjezd historiků umění
Tvůrce jako předmět dějin umění: Pozice autora po jeho „smrti“
Výsledky 6. sjezdu historiků umění shrnul sborník:
editoři: Petr Jindra – Radim Vondráček
Pojmy mizení, retušování či smrti autora, jak je do uměnovědných prací vnesla filozofie a literární teorie (Roland Barthes, Michel Foucault a další), otevírají nové pole pro zkoumání identity a role umělce. Autor-tvůrce ztratil privilegovanou pozici zdroje významu a hodnoty díla. Jestliže však chápeme autora jako proměnnou, sociálně a diskurzivně utvářenou instanci, pak lze autorství nově analyzovat a rehabilitovat jeho funkce, např. z hlediska klasifikace, autenticity či jednoty díla s přihlédnutím k jeho specifickým rolím v různých oblastech tvorby.
Pokračování textu 6. sjezd historiků umění