Národní galerie v Praze vydává publikaci Učený malíř Jan Quirin Jahn (1739–1802) a počátky dějin umění v Čechách.

Kniha kolektivu autorů pod vedením Radky Heisslerové a Lubomíra Slavíčka vychází jako hlavní výstup tříletého projektu „Český Vasari“ Jan Jakub Quirin Jahn a jeho pojetí dějin výtvarného umění v Čechách. Projekt řešený ve spolupráci Národní galerie a Ústavu dějin umění AV ČR podpořila Grantová agentura ČR.

Pokračování textu Národní galerie v Praze vydává publikaci Učený malíř Jan Quirin Jahn (1739–1802) a počátky dějin umění v Čechách. →

Stanovisko Uměleckohistorické společnosti ke složení výběrové komise na generálního ředitele či ředitelku Národní galerie Praha

Praha, 16. října 2026 2026

Stanovisko Uměleckohistorické společnosti ke složení výběrové komise na generálního ředitele či ředitelku Národní galerie Praha

Jako zástupci odborné veřejnosti, pro niž je Národní galerie Praha zcela zásadním referenčním bodem oborového života i garantem celospolečenské role kulturních institucí, netrpělivě a s napětím sledujeme peripetie výběru jejího nového generálního ředitele či ředitelky. Už průběh (a následné zrušení) prvního výběrového řízení vzbudil pochybnosti o záměrech Ministerstva kultury ČR coby zřizovatele Národní galerie Praha. Ve svém stanovisku ze dne 8. 7. 2026 Uměleckohistorická společnost formulovala tři základní předpoklady, které mohou vést k dobrému výsledku. Ani jeden z nich se nenaplnil. Ministerstvo nedokázalo či se neodhodlalo zformulovat strategické priority, které by měl nový ředitel či ředitelka naplňovat, nedefinovalo svoje závazky vůči instituci a konečně ani nenastavilo podmínky výběrového řízení tak, aby bylo transparentní a srozumitelné. 

Pokračování textu Stanovisko Uměleckohistorické společnosti ke složení výběrové komise na generálního ředitele či ředitelku Národní galerie Praha →

International Doctoral Conference: Thinking with Materials Across Histories and Practices

October 1-2, 2026

Technology Center UMPRUM, Cinema Room (3rd Floor)

Mikulandská 134/5, Prague 1

In a discipline as object-oriented as art history, the material from which its objects of study are made might seem an obvious starting point for research. Yet learning how to think about objects is inseparable from the discipline’s historiography, methodological approaches, and theoretical vocabularies, in which material itself has not always held as self-evident a place as one might expect. Or is this too sweeping a claim?

Pokračování textu International Doctoral Conference: Thinking with Materials Across Histories and Practices →

Stanovisko Uměleckohistorické společnosti ke zrušení výběrového řízení na pozici generálního ředitele či ředitelky Národní galerie Praha

Výbor UHS se vyjadřuje ke zrušení výběrového řízení na pozici generálního ředitele či ředitelky NGP.

Dokument v PDF ke stažení níže.

Pokračování textu Stanovisko Uměleckohistorické společnosti ke zrušení výběrového řízení na pozici generálního ředitele či ředitelky Národní galerie Praha →

Pavel Preiss 100. K nedožitým stým narozeninám prof. Pavla Preisse

Národní galerie v Praze si vás dovolují pozvat na konferenci Pavel Preiss 100.K nedožitým stým narozeninámprof. PhDr. Pavla Preisse, DrSc., pořádanou ve dnech 16.–17. září 2026 v prostorách Veletržního paláce.

Program konference ke stažení níže.

V případě zájmu o účast na konferenci prosíme o přihlášení na adrese: andrea.steckerova@ngprague.cz; radka.heisslerova@ngprague.cz

Vstup na konferenci zdarma. 

Call for Papers: Castles, Salons, and Darkrooms: Mapping the nobility’s impact on early photographic history in Central Europe (1840s–1860s)

20 October 2026, Academic Conference Centre, Husova 4a, Prague

Submission Deadline: 15 July 2026

A significant portion of the earliest photographic heritage in Central Europe originates from aristocratic collections. Within photographic historiography, however, the role of the nobility has long been overlooked. Scholars have predominantly focused on photographic practitioners, treating the aristocracy as merely passive consumers of photographic technologies, services, and publications. Yet, as specialized studies suggest, the interest of the nobility and its extensive networks of contacts exerted a decisive influence on the expansion of the photographic field, both on institutional and personal levels, particularly within the Habsburg Monarchy.

Pokračování textu Call for Papers: Castles, Salons, and Darkrooms: Mapping the nobility’s impact on early photographic history in Central Europe (1840s–1860s) →