Uměleckohistorická společnost

Uměleckohistorická společnost (UHS) je profesní organizace, sdružující české a zahraniční historiky umění. Cílem společnosti je hájit zájmy oboru ve všech oblastech jeho dosahu a podporovat historiky umění v jejich profesních záležitostech. V obecné rovině se UHS a její členové snaží rozvíjet výzkum dějin umění a architektury a reagovat na aktuální společenské a kulturní výzvy.

UHS vznikla v roce 1990 jako občanského sdružení (nyní „zapsaný spolek“). Její činnost se řídí Stanovami a Jednacím a organizačním řádem. Nejvyšším orgánem UHS je valná hromada, která se koná jednou ročně. Každé tři roky valná hromada volí jedenáctičlenný výbor, který ze svého středu dále volí předsedu a místopředsedu.

Prvním předsedou UHS se stal Lubomír Konečný (1990–1992). Funkci předsedy následně vykonávali Petr Wittlich (1992–1995), Lubomír Slavíček (1995–2002), Roman Prahl (2002–2005), Marie Klimešová (2005–2008), Milena Bartlová (2008–2011), Michaela Ottová (2011–2017) a Radim Vondráček (2017–2020). Od roku 2020 je předsedou UHS Rostislav Švácha.

Od počátku svého působení UHS vydává dvakrát ročně Bulletin Uměleckohistorické společnosti (ISSN 0862-612X). Od roku 1991 je společností udělována cena Josefa Krásy badatelům do čtyřiceti let a od roku 2001 je rovněž udělována cena UHS významným představitelům dějin umění za jejich celoživotní přínos oboru.

Přibližně jednou za tři roky UHS pořádá odborné setkání historiků umění s názvem Sjezd historiků umění. První sjezd se konal v roce 2003 v Praze. V rámci sjezdů, na jejichž organizaci se spolupodílí přední české univerzity i sbírkotvorné instituce, byla diskutována témata týkající se především metodologie dějin umění a pozice tohoto oboru ve vztahu k ostatním společenským oborům, vědě či politice. Výstupem ze sjezdů jsou odborné sborníky.

Od roku 2015 vypisuje UHS ve spolupráci s Ústavem dějin umění AV ČR výběrové řízení na Stipendium Isabely Baderové a Alfreda Badera pro doktorandy na výzkum evropského umění a architektury od středověku do 20. století.

Bezprostředně po svém založení se UHS začala účastnit odborných diskuzí týkajících se oboru dějin umění a formou stanovisek se začala vyjadřovat k řadě aktuálních uměleckých a památkových kauz, jakým byly například církevní restituce, dění v předních uměleckých a sbírkotvorných institucích, státní kulturní politika či návrh nového památkového zákona.