CFP: 8. sjezd UHS – studentská sekce

/English below/

Ve spolupráci se studentským projektem EX ARTE vyzýváme k zasílání návrhů příspěvků do studentské sekce (postery) na 8. sjezdu historiků a historiček umění s tématem Konce (a začátky) časů, který se uskuteční 12.–14. září v Brně. 

Název a textový abstrakt plánovaného posteru (max. 1 800 znaků včetně mezer) a stručný medailonek autora či autorky (max. 600 znaků včetně mezer) zasílejte do 31. 5. 2024 na adresu exartetheory@gmail.com.

Přijímáme příspěvky v českém, slovenském a anglickém jazyce. 

  1. Umělecké dílo mezi jeho počátkem a koncem

Pozornost historiček a historiků umění se obyčejně zaměřuje na okolnosti vzniku zkoumaného artefaktu, sítě vazeb, které oplétají jeho počátek. My bychom naopak první studentskou sekci chtěli zacílit na setrvání uměleckého díla v čase, na dobu mezi jeho vznikem a naší současností. Vítáme rozličné návrhy na poster týkající se historické paměti, druhých životů či fenoménu damnatio memoriae 

Postery by měly hledat odpovědi na otázky jako: Existuje druhý život uměleckého díla? Kdo a proč konstruuje paměť díla a s jakým záměrem? Co se děje v mezidobí mezi vytvořením a zánikem? Jakým způsobem umělecké dílo zaniká a děje se tak záměrně? A končí spolu s fyzickým zánikem díla i dílo samotné? 

  1. Proměna vizuality a přelomová období dějin 

V uměleckohistorickém vyprávění se často zdá, jako by dějinné milníky byly takřka automaticky provázeny výraznou proměnou vizuality. A tak, ať už hovoříme o antických revivalech, fázích gotiky, o barokní kultuře, či o nástupu nejrůznějších -ismů, vždy jsou těsně propojeny s významnými společenskými změnami a dějinnými zlomy. Nenastal čas tento postup nějakým způsobem revidovat?

Postery by měly hledat odpovědi na otázky jako: Jde proměna vizuality vždy ruku v ruce s rozhraními historických epoch, nebo je to spíše naším zbožným přáním? (Jak) funguje kontinuita minulého v novém? A existují výrazné příklady, kdy mezi milníky historických epoch a proměnou vizuality prokazatelnou souvislost nalézt nelze?

English version

In collaboration with the student project EX ARTE, we would like to invite all students to participate in a student section, in the form of poster presentations, at The 8th Congress of Czech Art Historians placed under the theme of The Endings (and Beginnings) of Times in Brno on September 12–14, 2024

Please send the abstract of your poster presentation (max 1800 character) together with its title and short author bio (max. 600 characters) to the following address: exartetheory@gmail.com. 

We accept proposals in Czech, Slovak and English. The abstract submission deadline is May 31, 2024.

  1. The Artwork Between its Beginning and Ending

The attention of art historians usually focuses on the circumstances surrounding the creation of the studied artifact. This section, on the contrary, invites participants to re-think the persistence of an artwork in time, on the period between its creation and the present. We welcome poster proposals related to the memory of artworks and artifacts (collective, individual, imagined), the afterlives of objects, or the phenomenon of damnatio memoriae.

The posters should seek answers to questions such as: is there a second life for a work of art? Who constructs the memory of a work and why, and with what intention? What happens in the interim between creation and extinction? In what way does the artwork cease to exist and is it done so intentionally? And does the work itself end along its physical demise?

  1. The Transformation of Visuality and the Turning Points of History

In art historical narratives, it often seems as if historical milestones are almost automatically accompanied by a significant transformation in terms of visuality. Whether we are talking about ancient revivals, the Gothic, baroque culture, the avant-gardes, and the different “-isms”, we perceive them in close connection to important social changes and turning points in history. Is it time to revise this practice in some way? 

The posters should seek answers to questions such as: Are transformations of visuality always interconnected with historical turning points, or is it rather our wishful thinking (and if so, why)? Is there something like art that contradicts this historical narrative? (How) does the continuity of the past work in the new? Can we trace old traditions in new styles? And are there significant examples where no demonstrable connection can be found between the milestones of historical epochs and the transformation of visuality?