Stanovisko UHS k problematice falz a jejich legitimizace muzei umění (15.2.2012)

Otevřené stanovisko Uměleckohistorické společnosti k textům Josefa Záruby-Pfeffermanna v MF DNES a k problematice falz a jejich legitimizace muzei umění. Na Uměleckohistorickou společnost se obrátil pan Andreas Pieralli, který se v roce 2012 podílel na organizaci výstavy kreseb Francise Bacona v pražské galerii GATE (součást Galerie Středočeského kraje). Pan Pieralli se cítí poškozen texty historika umění Josefa Záruby-Pfeffermanna, který v nich napadl autentičnost těchto kreseb, a požaduje po UHS odborné stanovisko jako podklad pro svou stížnost na Komisi pro etiku při Syndikátu novinářů ČR. Po důkladném posouzení dospěl výbor UHS k závěru, že články Josefa Záruby-Pfeffermanna spojující žánr investigativní žurnalistiky s přístupem historika umění nevykazují žádná zjevná pochybení vůči novinářské etice. UHS nechce a nemůže být arbitrem v tomto konkrétním sporu. Přesto si uvědomuje závažnost problematiky uměleckých falz a jejich prezentování v muzeích umění, o niž v celém sporu jde. V uplynulých několika letech se totiž i v České republice objevily podobné případy, spojené se jmény světově proslulých umělců, které vzbudily vážná podezření a poškodily pověst muzeí umění i celého oboru.

Pokračování textu Stanovisko UHS k problematice falz a jejich legitimizace muzei umění (15.2.2012)

1. sjezd historiků umění

Sjezd byl pořádán v září 2003 UHS pod záštitou Národního komitétu dějin umění. Měl za cíl předně povzbudit historiky umění – nebo také další pracovníky, činné v souvisejících oborech památkové péče, muzeí a galerií a v dalších sektorech – k promýšlení společných témat a problémů a rovněž podpořit vědomí veřejnosti o významu tohoto oboru a jeho současného rozvoje. Je oddělen od valné hromady UHS a nemá suplovat specializované oborové konference apod. Jednání bylo zaměřeno převážně na aktuální metodologii oboru, k jeho problematice v současnosti a všeobecně ke komunikaci uvnitř oboru. Byl plánován pro 300 účastníků v rozsahu dvou jednacích dnů. Oba dny měly na programu tříhodinové plenární zasedání a dvě tříhodinové simultánní sekce, jakož i večerní program (přednáška seniora nebo prominentního zahraničního účastníka). Počítalo se celkem s 34 hlavními dvacetiminutovými příspěvky a navazujícími diskusními bloky.

Pokračování textu 1. sjezd historiků umění