V červnu 2014 byly v Praze odhaleny dva pomníky, které vyvolaly silně negativní reakce – zejména v té části kulturní veřejnosti spojené s výtvarným uměním. Památník československým letcům, kteří za války bojovali v britské RAF, v podobě okřídleného lva na Klárově od Colina Spofforthe a pomník – busta Alexandra Sergejeviče Puškina na Puškinově náměstí v Bubenči od Vladimíra Alexandrovič Surovceva spojuje přes veškeré rozdíly několik rysů: zřetelné politické pozadí nebo skutečnost, že finanční náklady na sebe vzali zahraniční dárci, kteří pro jejich realizaci zvolili autora ze své země. Tím nejvýraznějším společným znakem je však jejich silně konzervativní formální pojetí, jež souvisí s tím, že oba autoři nejsou výraznými tvůrčím osobnostmi. Z výše uvedeného vyplývá, že sochy byly objednány a realizovány „shora“, bez silné poptávky v českém prostředí a bez účasti odborné veřejnosti na formulaci zadání a na výběru místa a autora. Podobně problematické dary už známe z nedávné minulosti (např. socha Tarase Ševčenka na Smíchově) nebo z jiných míst (socha Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích). Tyto opakující se případy, které představují trvalé znehodnocení prostředí našich měst, vedou UHS k tomu, aby k nim zaujmula jednoznačné stanovisko.
Pokračování textu Stanovisko UHS k pomníkům českých letců RAF a A. S. Puškina v Praze (2.7.2014)Archiv autora: UHS
4. sjezd historiků umění
4. sjezd historiků umění
13.–14. září 2012
Brno, Filozofická fakulta Masarykovy univerzity
Uměleckohistorická společnost a Seminář dějin umění FF Masarykovy univerzity v Brně s podporou prof. Josefa Kroba, CSc., děkana Filozofické fakulty Masarykovy univerzity a ve spolupráci s Moravskou galerií v Brně pořádají 13.-14. září 2012 IV. sjezd českých historiků umění. Přednášky se konají v budově fakulty, Arne Nováka 1, místnosti D 21, D 22.
Pokračování textu 4. sjezd historiků uměníStanovisko UHS k problematice falz a jejich legitimizace muzei umění (15.2.2012)
Otevřené stanovisko Uměleckohistorické společnosti k textům Josefa Záruby-Pfeffermanna v MF DNES a k problematice falz a jejich legitimizace muzei umění. Na Uměleckohistorickou společnost se obrátil pan Andreas Pieralli, který se v roce 2012 podílel na organizaci výstavy kreseb Francise Bacona v pražské galerii GATE (součást Galerie Středočeského kraje). Pan Pieralli se cítí poškozen texty historika umění Josefa Záruby-Pfeffermanna, který v nich napadl autentičnost těchto kreseb, a požaduje po UHS odborné stanovisko jako podklad pro svou stížnost na Komisi pro etiku při Syndikátu novinářů ČR. Po důkladném posouzení dospěl výbor UHS k závěru, že články Josefa Záruby-Pfeffermanna spojující žánr investigativní žurnalistiky s přístupem historika umění nevykazují žádná zjevná pochybení vůči novinářské etice. UHS nechce a nemůže být arbitrem v tomto konkrétním sporu. Přesto si uvědomuje závažnost problematiky uměleckých falz a jejich prezentování v muzeích umění, o niž v celém sporu jde. V uplynulých několika letech se totiž i v České republice objevily podobné případy, spojené se jmény světově proslulých umělců, které vzbudily vážná podezření a poškodily pověst muzeí umění i celého oboru.
Pokračování textu Stanovisko UHS k problematice falz a jejich legitimizace muzei umění (15.2.2012)3. sjezd historiků umění
Tvarujete si sami?
Milena Bartlová – Hynek Látal (eds.), Tvarujete si sami?
Sborník 3. sjezdu historiků umění
Praha 2011
2. sjezd historiků umění
Roman Prahl – Tomáš Winter (eds.),
Proměny dějin umění. Akta druhého sjezdu historiků umění
Praha 2007
1. sjezd historiků umění
Sjezd byl pořádán v září 2003 UHS pod záštitou Národního komitétu dějin umění. Měl za cíl předně povzbudit historiky umění – nebo také další pracovníky, činné v souvisejících oborech památkové péče, muzeí a galerií a v dalších sektorech – k promýšlení společných témat a problémů a rovněž podpořit vědomí veřejnosti o významu tohoto oboru a jeho současného rozvoje. Je oddělen od valné hromady UHS a nemá suplovat specializované oborové konference apod. Jednání bylo zaměřeno převážně na aktuální metodologii oboru, k jeho problematice v současnosti a všeobecně ke komunikaci uvnitř oboru. Byl plánován pro 300 účastníků v rozsahu dvou jednacích dnů. Oba dny měly na programu tříhodinové plenární zasedání a dvě tříhodinové simultánní sekce, jakož i večerní program (přednáška seniora nebo prominentního zahraničního účastníka). Počítalo se celkem s 34 hlavními dvacetiminutovými příspěvky a navazujícími diskusními bloky.
Pokračování textu 1. sjezd historiků umění