Oldřich Jakub Blažíček (1914–1985) – výrazná osobnost oboru dějin umění druhé poloviny 20. století a syn akademického malíře Oldřicha Blažíčka (1887–1953) – po sobě zanechal rozsáhlou písemnou pozůstalost. Tu nyní Archiv Národní galerie v Praze zpřístupňuje badatelské veřejnosti.
Pokračování textu Fond Oldřicha J. Blažíčka v Archivu NGArchiv autora: Archiv Národní galerie v Praze
Restaurování plakátů z Archivu Národní galerie v Praze
Sbírka výstavních plakátů spravovaná Archivem Národní galerie v Praze obsahuje k roku 2021 více než 7 000 kusů. Kromě nejpočetněji zastoupených plakátů Národní galerie se setkáváme též s plakáty výstav pořádaných regionálními galeriemi tehdejšího Československa i s velkým množstvím plakátů výstav zahraničních.
Pokračování textu Restaurování plakátů z Archivu Národní galerie v Praze
Omezení nahlížení do archivního fondu Národní galerie v Praze (1945–1990)
Od roku 2019 probíhá v Archivu Národní galerie v Praze inventarizace archivního fondu: Národní galerie v Praze (1945–1990). Na uspořádání tohoto – pro poznání historie naší centrální galerijní instituce nejdůležitějšího – archivního fondu získala Národní galerie finanční dotaci z programu ministerstva kultury s názvem Institucionální podpora na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace (IP DKRVO).
Pokračování textu Omezení nahlížení do archivního fondu Národní galerie v Praze (1945–1990)
Zápisky Viktora Barvitia z cesty do Drážďan, Berlína a Mnichova roku 1883
Koncem roku 2020 vyšla publikace O zřizování obrazáren. Zápisky Viktora Barvitia z Prahy z jeho cesty do Drážďan, Berlína a Mnichova roku 1883, kterou vydaly Státní umělecké sbírky Drážďany v úzké spolupráci s Archivem Národní galerie v Praze.
Pokračování textu Zápisky Viktora Barvitia z cesty do Drážďan, Berlína a Mnichova roku 1883
Zapomenutý malíř Ferdinand Engelmüller
Šestý svazek ediční řady Umění v archivu, kterou od roku 2009 připravují zaměstnanci Archivu Národní galerie v Praze, nese název Zapomenutý malíř Ferdinand Engelmüller. Kniha přibližuje život a dílo pražského malíře-krajináře, a to nejen prostřednictvím edice rukopisu vzpomínek a deníků z Ruska, ale zároveň pomocí údajů z archivních pramenů a dalších dokumentů, které autorka Lucie Večerníková nashromáždila během čtyřletého výzkumu.
Pokračování textu Zapomenutý malíř Ferdinand Engelmüller