Výbor UHS se kriticky vyjádřil k různým aspektům nedávné rekonstrukce Clam-Gallasova paláce v Praze. Profesor Rostislav Švácha, předseda UHS, v této věci oslovil Martina Baxu, ministra kultury ČR dopisem z 29. dubna 2023.
Vážený pan
Martin Baxa,
ministr kultury
Ministerstvo kultury ČR
Maltézské náměstí 1
118 00 Praha 1
V Praze, 29. dubna 2023
Věc: Rekonstrukce Clam-Gallasova paláce v Praze
Vážený pane ministře,
dovolte mi obrátit se na Vás ve věci nedávno dokončené rekonstrukce Clam-Gallasova paláce v Praze, uskutečněné v gesci Hlavního města Prahy. Palác zbudovaný v letech 1690–1719 pro císařského diplomata hraběte Jana Václava Gallase podle návrhu významného vídeňského architekta Johanna Bernarda Fischera z Erlachu a vyzdobený předními soudobými umělci včetně ticinského štukatéra Santina Bussiho, malíře Carla Innocenza Carloneho a pražského sochaře Matyáše Bernarda Brauna, se vzhledem k vysoké architektonické a umělecké kvalitě řadí k nejhodnotnějším barokním památkám střední Evropy. O to více nám leží na srdci neuspokojivý výsledek rekonstrukce tohoto paláce.
Obnova paláce a uměleckých děl s ním spojených dle našeho přesvědčení nebyla provedeno dostatečně citlivě a její úroveň neodpovídá současným obecným standardům, a to jak z pohledu mezinárodní, tak i domácí památkové teorie a praxe. Máme zde na mysli především způsob provedení nátěrů Braunových kamenných soch a reliéfů na průčelí paláce a nepřijatelné necitlivé přemalby, které poškodily nově odkryté, torzálně dochované fresky na stěnách hlavního schodiště, spojované se jménem Carla Innocenza Carloneho. Diskutabilní zůstává také nové barevné pojetí vnějšího pláště.
Domníváme se, že nevhodné zásahy, které způsobily degradaci uměleckých prvků na exteriéru i v interiéru Clam-Gallasova paláce, mimo jiné odrážejí obecně laxní vztah společnosti a jejích představitelů k památkám i neuspokojivý stav památkové péče v České republice. Zároveň jsou podle nás výsledkem systémového selhání. Máme zde na mysli především rozšiřující se neblahou praxi, kdy investor sám již není objednatelem restaurátorských prací podléhajících památkovému dozoru, nýbrž se restaurování stává pouhou subdodávkou zhotovitele stavebních prací. Tato situace je příčinou nepřiměřeně narůstajícího tlaku na restaurátory, zatímco investory zbavuje společenské odpovědnosti za výsledek restaurátorských prací. V oblasti památkové péče a restaurování pak vede k pochybným výsledkům, které jsou špatnou vizitkou pro Českou republiku.
Vzhledem k uvedenému bych Vás, vážený pane ministře, chtěl jménem Uměleckohistorické společnosti vyzvat k tomu, abyste problematice konzervování a restaurování architektonických a uměleckých památek věnoval svou pozornost a učinil kroky, které by vedly k nápravě neutěšeného stavu v této oblasti kultury. Cestu ke zlepšení situace vidíme mimo jiné ve větším zapojení odborných institucí a specialistů, kteří mohou v podobných případech přispět k lepšímu poznání stavu a kvalit obnovovaných památek a napomoci při hledání vhodných forem a metod jejich konzervování a restaurování. V tomto Vám nabízíme veškerou součinnost.
S úctou
Prof. PhDr. Rostislav Švácha, CSc.,
předseda Uměleckohistorické společnosti
Kopie na vědomí panu náměstkovi Vlastislavu Ourodovi
Odpověď na uvedený dopis byla Martinem Baxou, ministrem kultury ČR, odeslána profesoru Rostislavu Šváchovi, předsedovi výboru 19. května 2023. Kopie dopisu zde.