Na základě zmocnění valné hromady společnosti konané 2.6.2017 připravil výbor UHS stanovisko k projednávanému návrhu památkového zákona týkající se řady nešťastných pozměňovacích návrhů, jež smysl zákona deformují či ho dokonce v principu negují:

V současné době dospělo projednávání návrhu zákona o ochraně památkového fondu v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky do třetího čtení. Vzhledem k zásadnímu významu zákona pro ochranu a zachování kulturního dědictví považujeme jako reprezentanti odborné instituce sdružující několik stovek odborníků z oblasti dějin umění a památkové péče za nezbytné se k navrhovanému zákonu vyjádřit.

Již od počátku 90. let jsou patrné snahy po zformulování nové právní úpravy památkové péče a ne vždy byly tyto snahy pro památkovou péči přínosem. V takových případech patřila Uměleckohistorická společnost mezi kritiky problematických návrhů zákona. Současný návrh zákona považujeme za první, který byl zpracován transparentně za účasti zástupců odborných, profesních i občanských proudů. K návrhu zákona se Uměleckohistorická společnost vyjádřila již ve stanovisku ze dne 16. 9. 2014, v němž návrh jako celek v principu podpořila. Toto vyjádření podpory návrhu zákona bylo nově potvrzeno na valné hromadě Uměleckohistorické společnosti konané dne 2. 6. 2017, která tím reagovala na velké množství pozměňovacích návrhů, které původní smysl zákona výrazně posouvají či dokonce v principu negují.

Dle našeho názoru má Poslanecká sněmovna před sebou po dlouhé době právní úpravu památkové péče, která je kompaktně zasazena do tuzemského právního řádu a reaguje na slabiny dosavadní právní úpravy. Je pro nás proto až překvapivé, nakolik se mnohdy text a odůvodnění některých pozměňovacích návrhů s principy odborné památkové péče rozchází. Jako příklad lze jmenovat snahy některých poslanců po významném umenšení role Národního památkového ústavu. Pouhý fakt marného uplynutí lhůty pro jeho vyjádření má podle hned několika pozměňovacích návrhů správní úřad považovat za souhlas Národního památkového ústavu s posuzovanou úpravou s povinností jej respektovat. Z promeškání lhůty tak pozměňovací návrhy činí závazný souhlasný odborný názor Národního památkového ústavu, což zcela popírá historicky významný a dosud naštěstí nezpochybnitelný odborný základ české památkové péče.

Uměleckohistorická společnost proto Poslaneckou sněmovnu vyzývá k podpoře navrženého zákona v předloženém znění a naopak k velmi obezřetnému hodnocení těch pozměňovacích návrhů, které mohou vyznění celého zákona naprosto zkreslit v neprospěch zájmů památkové péče. Jsme přesvědčeni, že schválení kvalitního zákonného předpisu je jedinou zárukou zachování kvality a odbornosti památkové péče v budoucích desetiletích.