Velcí malí mistři

Národní galerie v Praze, Schwarzenberský palác
4. 4. – 9. 7. 2023
Kurátorky: Alena Volrábová, Lenka Babická

Velcí malí mistři: Aldegrever, Beham, Pencz a Solis

Do 9. července je ve Schwarzenberském paláci k vidění výstava věnovaná umění tzv. malých mistrů. V komorním prostoru grafického kabinetu je představen výjimečně početný výběr 94 grafických listů z kolekce Sbírky grafiky a kresby Národní galerie v Praze.

Rozkvět grafického umění v první polovině 16. století zejména na jihu Německa znamenal nástup generace řady vynikajících rytců pozdní renesance. Specifickou skupinu mezi nimi tvoří tzv. malí mistři. Navzájem se lišili uměleckým projevem, avšak spojovala je tvorba v malých formátech, což se mnohdy uvádí jako hlavní důvod jejich souhrnného označení. Velmi úzce navazovali na tvorbu Albrechta Dürera a někdy se říká, že malými mistry byli proto, že jeho velikosti přes své mistrovství nedosáhli. Reagovali však také na tvorbu italských mistrů, například Raffaela, jež poznávali zvláště prostřednictvím média grafiky.

Ve výstavě je zastoupeno dílo bratrů Sebalda Behama (1500–1550) a Barthela Behama (1502–1540), jejich současníků Georga Pencze (kolem 1500–1550), Heinricha Aldegrevera (1502–1562) a Virgila Solise (1514–1562), který v Norimberku provozoval velmi plodnou grafickou dílnu s širokou autorskou spoluprací. Právě Norimberk byl důležitým centrem grafického umění a všichni malí mistři zde alespoň nějaký čas působili. V kabinetu jsou prezentovány také některé Dürerovy práce, k nimž se mnohé drobné grafiky úzce váží.

Georg Pencz, Diana a Aktaión, kolem 1533, mědiryt, Národní galerie v Praze, inv. č. R 116174

Jednotlivé listy jsou ve výstavě sdružené do skupin reflektujících široké spektrum témat a námětů, jimž se malí mistři ve své volné tvorbě věnovali. Návštěvník zde nalezne starozákonní i novozákonní příběhy, náměty z antické historie, mytologie, personifikace ctností, neřestí a další alegorická vyobrazení. Nechybí zde ani ornamentální motivy, jež často sloužily také jako předlohy pro umělecké řemeslo. V neposlední řadě jsou součástí výběru ukázky oblíbených žánrových námětů – motivy ze života venkovanů či grafické série vyobrazující účastníky nejrůznějších slavností a svatebního veselí –, nezřídka zachycených satiricky a karikaturně.

Heinrich Aldegrever, Taneční pár, č. 8, ze série Velkých svatebních tanečníků, 1538, mědiryt, Národní galerie v Praze, inv. č. R 481

Práce malých mistrů byly už současníky velmi oceňovány – a kopírovány – a staly se žádaným sběratelským artiklem již v 16. století. Drobné, detailně vypracované grafické listy nacházely ohlas zejména mezi vzdělanější vrstvou tehdejšího měšťanstva, obchodníky a milovníky umění. Díky jejich oblibě i dostupnosti na trhu putovaly také do mladších sběratelských kolekcí a následně do státní sbírky, kde představují jednu z významných částí fondu. 

Pro návštěvníky jsou na místě k zapůjčení lupy, díky nimž lze obdivovat i ty nejdrobnější detaily.

(KP)