Inventarizace fondu Max Švabinský v Archivu Národní galerie v Praze

Archivní fond významného českého malíře a rytce Maxe Švabinského (1873–1962) patří v Archivu Národní galerie metráží k těm středně rozsáhlým, ale co do obsahu a pestrosti archiválií k nejbohatším. Sestává především z přijaté korespondence, výstřižků z dobového tisku, výstavních katalogů a fotografií. Na konci roku 2021 byla dokončena jeho inventarizace a nyní je zpřístupněn badatelské veřejnosti včetně podrobného inventáře.

Soubor obsáhlé korespondence z let 1895 až 1962 pochází od 1658 osobností, respektive rodin či skupin adresátů a 324 korporací a státních institucí. Po obsahové stránce se jedná zejména o gratulace k životním jubileím nebo udělení ocenění, řádů apod. Další dopisy a pohlednice jsou odeslány jako přátelské pozdravy či přání k Vánocům a Novému roku. Řada dopisů pojednává o Švabinského umělecké tvorbě, konkrétních dílech i kulturní sféře či dokumentuje jeho styky s tehdejšími předními kulturními institucemi.

Katalog LXIX. výstavy Spolku výtvarných umělců Mánes. Max Švabinský: Soubor prací, Obecní dům, Praha 1923

Konvolut výstřižků z dobového domácího i zahraničního tisku i celá vydání novin a časopisů z let 1886 až 1979 velmi podrobně mapují život i kariéru malíře, stejně jako jeho umělecký odkaz nebo pražské i regionální výstavy jeho prací. Doplňují ho další dvě tematické skupiny: katalogy výstav a fotografie jejich instalací a vernisáží.

Instalace Portrétu Karla Kramáře v Moderní galerii (zleva: V. Volavka, V. Kramář, T. F. Šimon, A. Matějček, M. Švabinský, V. V. Štech a K. Hoch), foto: Vratislav Nechleba, 1934

Ačkoli se nejedná o úplnou Švabinského pozůstalost (např. zahraniční korespondence zcela chybí), umožňuje badatelům studium života a díla malíře, který spolu se svou generací položil základy českého moderního výtvarného umění 20. století a zapsal se tvorbou nejen u nás, ale i v zahraničí.

Pohled do výstavního sálu Foreign Section of Twenty-Sixth International Exhibition of Paintings v Carnegie Institutu v San Franciscu, kde byla vystavena Švabinského díla, 1928
Přijetí zástupců kulturních institucí prezidentem Emilem Háchou (zleva: E. Hácha, J. B. Foerster, M. Švabinský, O. Blažíček), 1942
Výstřižek z novin The Christian Science Monitor vydávaných v Bostonu, ze dne 4. 3. 1931, informující o Švabinského posledním dřevorytu
Posmrtná maska Maxe Švabinského zhotovená Karlem Pokorným, 1962

(Lucie Večerníková)