Šestý svazek ediční řady Umění v archivu, kterou od roku 2009 připravují zaměstnanci Archivu Národní galerie v Praze, nese název Zapomenutý malíř Ferdinand Engelmüller. Kniha přibližuje život a dílo pražského malíře-krajináře, a to nejen prostřednictvím edice rukopisu vzpomínek a deníků z Ruska, ale zároveň pomocí údajů z archivních pramenů a dalších dokumentů, které autorka Lucie Večerníková nashromáždila během čtyřletého výzkumu.

Lucie Večerníková (ed.), Zapomenutý malíř Ferdinand Engelmüller, Praha [Národní galerie v Praze] 2020

Stěžejní oddíl publikace tvoří edice rukopisů zaznamenávajících životní osudy Ferdinanda Engelmüllera (1867–1924), jejichž autorem je jeho syn Ferdinand Engelmüller mladší (1899–1980). První část edice, vzpomínky na otce, podrobně pojednává o životě malíře, žáka Mařákovy školy. Druhý text vychází z jeho původních deníků, které si psal především během svých letních pobytů v carském Rusku v letech 1892–1894.

Přínos obou textů spočívá zejména v tom, že (ač zprostředkovaně) vyprávějí životní osudy tohoto neprávem dnes pozapomenutého malíře, učitele úspěšné generace malířek a malířů. Engelmüller v roce 1897 založil vlastní soukromou malířskou školu, jež vychovávala a připravovala adepty ke studiu na pražské Akademii výtvarných umění až do roku 1924. Mezi jeho žáky patřili například Otakar Nejedlý, Marie Chodounská, Jaroslav Šetelík, Otakar Štáfl, Josef Vacke, předčasně zemřelá malířka Marie Dostalová a mnoho dalších, krátce ji navštěvovali i Václav Špála a Willi Nowak. Ediční části publikace předcházejí vybrané kapitoly z Engelmüllerova života, jimiž autorka osvětlila a doplnila informace chybějící v textu vlastní edice.

Lucie Večerníková (ed.), Zapomenutý malíř Ferdinand Engelmüller, Praha [Národní galerie v Praze] 2020, 220 s., ISBN: 978-80-7035-754-5

(THy)