V Oblastní galerii Liberec – Lázně se ve čtvrtek 30. září 2021 otevřela výstava Obrazy zášti. Vizuální projevy antijudaismu a antisemitismu v českých zemích. Výstava se koná pod záštitou Velvyslanectví Státu Izrael. Záštitu nad konáním výstavy převzal rovněž Martin Půta, hejtman Libereckého kraje. Kurátory a hlavními autory výstavy, připravené ve spolupráci s Ústavem dějin umění AV ČR, jsou Eva Janáčová a Jakub Hauser.
Obrazy zášti. Vizuální projevy antijudaismu a antisemitismu v českých zemích
Oblastní galerie Liberec – Lázně
1. října 2021 – 2. ledna 2022
Výstava představuje téma vizuálního antijudaismu a antisemitismu v českých zemích jako sice temnou, avšak nedílnou součást místních dějin. Bohatý a prakticky zcela neznámý soubor umožňuje sledovat, jak se proměňoval negativní obraz židovské komunity ve vztahu k dějinám majoritní společnosti českých zemí. Chronologicky široce rozkročená výstava přinese příklady spojené se středověkými a novověkými náboženskými předsudky, nástupem moderního antisemitismu v 19. století s jeho fatálními důsledky ve 20. století, ale i současným nárůstem nenávistných projevů v prostředí internetových médií a sociálních sítí. Ukáže tak antijudaismus a antisemitismus jako vysoce aktuální témata, odkrývající křehkou hranici mezi zdánlivě nevinnými předsudky vůči židovské menšině a jejím vydělováním ze společnosti, mezi domněle humornou stereotypizací i nebezpečnou nenávistí.
Téma vizuálního antijudaismu – nenávisti vůči Židům založené na náboženské odlišnosti – a antisemitismu – nenávistných obsahů postavených především na národnostním vymezování – představuje nedílnou součást místních dějin: dějin náboženské, národnostní a rasové intolerance. Ta mohla pramenit z církevních doktrín, feudálních nařízení a později národnostních požadavků i obecné potřeby nalézt viníka prakticky jakýchkoli společenských problémů. Výstava jednak představuje známé vrcholy antisemitských resentimentů, jednak reviduje pohled na období, která se obvykle s představou protižidovských nálad nespojují. Ostatně nebezpečí protižidovské vizuality zůstává palčivým problémem také současné doby. Mapování vizuálních projevů antijudaismu a antisemitismu je zároveň zprávou širšího významu, neboť procesy stereotypizace, delegitimizace, dehumanizace i vylučování ze společnosti představují obecnější problém. Ať už jsou namířeny proti jakékoli náboženské, národnostní či sexuální minoritě, jejich základem je vykonstruovaný a imaginární konflikt.
Na výstavě je představeno přes 200 vizuálních děl od 40 zapůjčitelských institucí či soukromých sběratelů v Česku nebo zahraničí. Velký důraz byl přitom položen na originální díla.
Jedná se o jeden z hlavních výstupů čtyřletého grantového projektu NAKI: Obraz nepřítele. Vizuální projevy antijudaismu a antisemitismu, který byl na Ústavu dějin umění AV ČR řešen v letech 2018 až 2021 a podílelo se na něm celkem 10 odborných pracovníků z předních tuzemských vědeckých pracovišť, kteří zároveň tvoří autorský tým výstavy.
V úvodu výstavy je úvodní slovo rabína Židovské obce Liberec, Davida Maxy, který upozorňuje na nebezpečí antisemitismu (hovoří z obrazovky).
Přehlídka má vědecko-edukativní charakter. Cílem výstavního projektu je upozornit na verbální a vizuální projevy antisemitismu jako nenávistné a k násilí vedoucí ideologie. Účelem výstavy v žádném případě není podpora a propagace hnutí potlačujících práva a svobody člověka, nýbrž upozornění na dlouhou historii intolerance a rasismu v českých zemích.
V expozici je umístěna tzv. Brána zákona, která celé výstavě dává jasný právní rámec a explicitně upozorňuje návštěvníky na paragrafy týkající se hanobení národa, rasy a také podněcování k nenávisti (§ 355 a 356). Každý návštěvník, který projde touto symbolickou bránou do výstavy, se tak seznámí s právním rámcem výstavy.
Architektura výstavy citlivě reaguje na téma vizuálních projevů antijudaismu a antisemitismu. Z paneláže fyzicky vybíhají tmavé trny a ostny, které právě metaforicky představují trny a ostny protižidovských projevů v českých zemích.
K výstavě je připraven také bohatý edukativní program, který upozorní studenty i dospělé návštěvníky na nebezpečí antisemitismu, a to jak v minulosti, tak v současnosti, protože antisemitismus bohužel nezmizel, je naopak na vzestupu.
V expozici se nachází sedm edukativních návodů, jak kriticky číst protižidovsky či antisemitsky zaměřená výtvarná díla. Návštěvník má tak v každém časovém období k dispozici návod, jak interpretovat konkrétní artefakt.
Na začátku expozice návštěvník nalezne motiv tzv. Judensau, tedy prasnice, která kojí Židy. Jedná se o jeden z nejagresivnějších motivů protižidovské ikonografie, který je v českých zemích doložen již ve 13. století. Tento hanlivý motiv pak prochází celými dějinami a nalezneme ho i v současnosti, ve sféře počítačové grafiky. Divák ho proto uvidí znovu na konci výstavy, kde představuje tzv. Rothschildovu prasnici.
Většina z nás chodí do galerie, aby se pokochala nevšedními uměleckými předměty a ocenila krásu, harmonii či jiné pozitivní hodnoty. Na naší výstavě nic takového však nenaleznete. Artefakty, které na první pohled vypadají krásně, jsme se snažili záměrně dekonstruovat po stránce protižidovských stereotypů a dát do širšího kontextu vizuálních projevů antijudaismu a antisemitismu v českých zemích.
[EJ]
