Uměleckohistorická společnost (UHS) je oborová organizace, sdružující české a zahraniční historičky a historiky umění a studující dějin umění a příbuzných oborů. Cílem společnosti je hájit zájmy oboru ve všech oblastech jeho dosahu a podporovat historičky a historiky umění v jejich profesních záležitostech. V obecné rovině se UHS a její členky a členové snaží rozvíjet výzkum dějin umění a architektury a reagovat na aktuální společenské a kulturní výzvy.

UHS vznikla v roce 1990 jako občanského sdružení (nyní „zapsaný spolek“). Její činnost se řídí Stanovami a Jednacím a organizačním řádem. Nejvyšším orgánem UHS je valná hromada, která se koná jednou ročně. Každé tři roky valná hromada volí jedenáctičlenný výbor, který ze svého středu dále volí předsedu a místopředsedu.

Prvním předsedou UHS se stal Lubomír Konečný (1990–1992). Funkci předsedy následně vykonávali Petr Wittlich (1992–1995), Lubomír Slavíček (1995–2002), Roman Prahl (2002–2005), Marie Klimešová (2005–2008), Milena Bartlová (2008–2011), Michaela Ottová (2011–2017), Radim Vondráček (2017–2020) a Rostislav Švácha (2020–2023). Od roku 2023 je předsedkyní UHS Anna Pravdová.

Od počátku svého působení UHS vydává dvakrát ročně Bulletin Uměleckohistorické společnosti (ISSN 0862-612X). Od roku 1991 je společností udělována cena Josefa Krásy badatelům do čtyřiceti let a od roku 2001 je rovněž udělována cena UHS významným představitelům dějin umění za jejich celoživotní přínos oboru.

Přibližně jednou za tři roky UHS pořádá odborné setkání historiků umění s názvem Sjezd historiků umění. První sjezd se konal v roce 2003 v Praze. V rámci sjezdů, na jejichž organizaci se spolupodílí přední české univerzity i sbírkotvorné instituce, byla diskutována témata týkající se především metodologie dějin umění a pozice tohoto oboru ve vztahu k ostatním společenským oborům, vědě či politice. Výstupem ze sjezdů jsou odborné sborníky.

Od roku 2015 vypisuje UHS ve spolupráci s Ústavem dějin umění AV ČR výběrové řízení na Stipendium Isabely Baderové a Alfreda Badera pro doktorandy na výzkum evropského umění a architektury od středověku do 20. století.

Bezprostředně po svém založení se UHS začala účastnit odborných diskuzí týkajících se oboru dějin umění a formou stanovisek se začala vyjadřovat k řadě aktuálních uměleckých a památkových kauz, jakým byly například církevní restituce, dění v předních uměleckých a sbírkotvorných institucích, státní kulturní politika či návrh nového památkového zákona.